Kdy se dočkáme simulace lidského mozku?

Dne 3. února se v Mezinárodním konferenčním centru Megaron v řeckých Aténách konal Den otevřených dveří Projektu lidského mozku (Human Brain Project (HBP). Pro HBP je to největší popularizační událost, na kterou přišly stovky návštěvníků, aby se dozvěděly nejnovější trendy v oblasti neurověd, lékařského výzkumu, neuromorfického programování, neurorobotiky i souvisejících výzkumných infrastrukturách.

Projekt lidského mozku je desetiletá evropská výzkumná iniciativa, od roku 2013 financovaná díky evropskému programu pro budoucí a vznikající technologie (FET Flagship Programme, Future and Emerging Technologies initiative). Projekt v přepočtu za 30 miliard korun plánuje vytvořit superpočítač s výkonem podobným lidskému mozku. Mohl by umět zodpovědět naléhavé otázky, jak mozek řídí myšlení a paměť, interpretuje smyslové vjemy, a co se stane, když se něco pokazí.

Podle vědecké ředitelky Projektu lidského mozku Katrin Amunts se projekt zaměřuje na vybudování výzkumné infrastruktury se synergiemi mezi neurovědou, medicínou a moderními informačními technologiemi. „Náš hlavní přínos k neurovědám a programování simulace mozku je infrastruktura EBRAINS,“ řekla Katrin Amunts.

Prezident Pavlopoulos zahájil Den otevřených dveří

Záštitu Dni otevřených dveří Projektu lidského mozku udělil jeho Excelence prezident Řecké republiky Prokopios Pavlopoulos. Jeho uvítací řeč, ve které mluvil o různých aspektech studia lidského mozku od starověku až po současnost, si přišlo poslechnout více než 800 účastníků. „Průlom v porozumění lidskému mozku přinese umělá inteligence,“ zdůraznil prezident Pavlopoulos. Je jasné, že moderní výpočetní technologie již dnes nabízí přínosy v oborech jako je např. psychologie, a budoucnost bude směřovat k vývoji nových diagnostických a terapeutických nástrojů při poruchách mozku.

Prezident Řecké republiky Prokopios Pavlopoulos

Jan Hrušák diskutoval principy FAIR dat

Předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se účastnil sekce věnované výzkumným a datovým infrastrukturám. Mluvil o roli interdisciplinarity ve výzkumných infrastrukturách, která může napomoci řešení kritických otázek nejen v neurovědách. O výzkumných infrastrukturách a e-infrastrukturách, které jsou součástí širšího ekosystému, v němž se podporuje excelentní věda.

„Výzkumné infrastruktury produkují nejen kvalitní výzkumná data, která jsou jádrem práce vědeckých týmů po celém světě, ale rozvíjí i nové možnosti a znalosti zaváděním zásad otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům na základě principu FAIR (Findable, Accessible, Interoperable and Re-usable). V tomto jsou výzkumné infrastruktury nenahraditelné při koncipování European Open Science Cloud (EOSC),“ řekl Jan Hrušák.

Předseda ESFRI Jan Hrušák

Human Brain Project Summit

Po Dni otevřených dveří následoval Summit Projektu lidského mozku. Na třídenním shromáždění projektového konsorcia se sešlo na 500 vědců ze 132 univerzit, fakultních nemocnic a výzkumných center po celé Evropě.

“Řečtí vědci mají klíčovou roli při vyvíjení infrastruktury Projektu lidského mozku. To, že se Den otevřených dveří konal právě v Řecku má obrovskou symbolickou hodnotu pro místní vědeckou komunitu v oblasti neurovědy a informatiky,“ uvedl hostitel Dne otevřených dveří a Summitu generální ředitel Athena Research Center Yannis Ioannidis.

Pro více informací navštivte stránky HBP Summit & Open Day website.

Text: Vladka Coufalova

Photo: Athena RC