Projekt Proměny české společnosti v kontextu pandemie SARS-CoV-2
V rámci sběru dat nové vlny projektu Proměny české společnosti byla také zkoumána přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2 u respondentů a jejich život v době pandemie. Tento světově unikátní výzkum obsahuje vedle běžných socio-ekonomických a postojových dat též biomarkery z krevních vzorků a údaje o spánku. Předchozí čtyři vlny výzkumu jsou k dispozici v Českém sociálněvědním archívu.
Pět let kontinuálně běžící výzkum se dočká nové součásti. V předchozím roce proběhl sběr dvou tisíc krevních vzorků od respondentů Proměn české společnosti, na kterých byla provedena základní biochemická analýza. Výsledkem je sada biomarkerů, díky kterým je možné určit v populaci hladiny cholesterolu, glukózy, testosteronu, zánětlivých parametrů, kortizolu a dalších látek. Cílem je porovnat socio-ekonomickou pozici respondentů s jejich fyzickým zdravím.
Pandemie SARS-CoV-2 otevřela možnost otestovat respondenty Proměn na protilátky proti tomuto viru. Epidemiologické šetření, jehož zadavatelem bylo Ministerstvo zdravotnictví, bylo podobně jako v mnoha evropských zemích iniciováno výzkumem vědců z Oxfordské univerzity, kteří na základě matematického modelování v polovině března tvrdili, že nemocí covid-19 již prošlo více než 60 % britské populace (za předpokladu, že naprostá většina nakažených má pouze velmi mírné nebo žádné příznaky).
Závěrem šetření bylo, že promořenost nemocí covid-19 je velmi malá, v rámci jednotek procent populace. To odpovídá podobným výzkumům v Německu a Rakousku, přičemž tyto země mají více nakažených v přepočtu na obyvatele. Virus se tedy šíří velice pomalu, zcela v rozporu s oxfordským výzkumem.
Vedle informace o přítomnosti protilátek byli respondenti nově dotazováni na chování během pandemie a postoje k opatřením proti šíření nemoci. Tyto data následně budou propojena s biomarkery, což umožní vytipovávat ohrožené skupiny a vytvářet nástroje na zmírnění pandemie.
Autoři: Jan Klusáček a Michaela Kudrnáčová, Český socialněvědní datový archiv