Vědečtí a vládní stakeholdeři k roli výzkumné infrastruktury při adresování koronavirové pandemie

Dne 15. července 2020 proběhla pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) konference s názvem „Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2 / Covid 19“ a podtitulem „Výzkumná infrastruktura jako součást kritické infrastruktury státu“. Konference byla uspořádána v prostorách Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i., přičemž prezenčně dorazilo do dějiště konání přes 125 účastníků. Paralelně bylo možné zúčastnit se konference i virtuálně, prostřednictvím přímého přenosu. Setkání, nad nímž kromě MŠMT převzaly záštitu také Rada pro výzkum, vývoj a inovace, Česká konference rektorů a Akademie věd ČR, přineslo zúčastněným příležitost blíže se seznámit s významem a důležitostí výzkumné infrastruktury, a sektoru vědy a výzkumu obecně, v boji se zdravotními a dalšími socioekonomickými dopady pandemie nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a onemocnění Covid-19. Účastníci konference se shodli, že vzhledem k rozsahu a intenzitě zapojení vědecké komunity do řešení dopadů pandemie je do budoucna nezbytné nahlížet výzkumnou infrastrukturu jako nedílnou součást kritické infrastruktury státu.

Auditorium Milana Haška Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.

„Mobilizace vědecké obce a výzkumné infrastruktury lze označit bezpochyby za jeden ze stěžejních momentů dosavadního úspěšného zvládání nákazy Covid-19 v ČR. Znalostní expertíza a výzkumné kapacity, jimiž vědecká komunita přispěla v řadě oblastí krizovému managementu pandemie, jsou neocenitelné, ať už se jedná o vývoj diagnostických metod, rozšíření kapacit pro testování, výrobu ochranných pomůcek pro pracovníky v první linii nebo o analýzu socioekonomických dopadů pandemie. Výzkumná infrastruktura v této náročné zatěžkávací zkoušce obstála na výbornou. Prokázala přitom své socioekonomické přínosy a tím i nutnost pokračování v jejím prorůstovém financování, díky čemuž ČR nejen udrží, avšak i dále posílí svou připravenost reagovat na jakoukoliv možnou budoucí krizi, vyžadující si znalostní řešení, jaká si žádá nynější krize koronavirová. Výdaje veřejných rozpočtů na vzdělávání, vědu a výzkum bychom proto měli vnímat jako nezpochybnitelnou investici do naší budoucnosti.“, uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga při zahájení konference.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy

V dopolední části programu konference vystoupili dále rovněž místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a 1. místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák. Koordinátoři testování infekce Covid-19 z akademické sféry – ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci Marián Hajdúch, a prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou činnost a vedoucí výzkumný pracovník na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, v.v.i. Jan Konvalinka, poté představili způsob zapojení výzkumně-infrastrukturních kapacit ČR do řešení koronavirové krize.

„Pandemie koronaviru úplně všechny přiměla k rychlým, nicméně funkčním řešením. Na prvním místě byla samozřejmě ochrana zdraví. Pro zdraví podniků a konkurenceschopnost bylo klíčové strategické myšlení a schopnost operativně reagovat. Právě proto jsme na Ministerstvu průmyslu a obchodu připravili zcela nový podpůrný program Czech Rise Up zaměřený na chytrá technologická řešení, který vznikl v rekordně krátkém čase na základě bleskové analýzy potřeb.“, poznamenal místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček a dodal: „Díky tomu jsme finančně podpořili například 3D tisk polomasek, které tvoří „tělo“ respirátoru z dílny Českého vysokého učení technického v Praze. Česká maska splňující nejpřísnější parametry FFP3, která prošla plnou evropskou certifikací, je tak v duchu Inovační strategie ČR skvělým příkladem transferu technologií s velkým exportním potenciálem.“

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy

„Zapojení výzkumných týmů a předních odborníků z oblasti vědy do řešení koronavirové krize vnímám jako klíčové. Epidemie koronaviru nás v tomto směru propojila na mnoha úrovních. Jednak se přední odborníci stali součástí našich krizových týmů a pracovních skupin. Současně byla využita i kapacita výzkumného sektoru jako takového. Velmi proto oceňujeme pomoc vědeckých laboratoří při zvládání epidemie. Řada akademických laboratoří na testování navázala i vlastní výzkumné projekty a zapojila se do přípravy národních i mezinárodních projektů zaměřených na výzkum onemocnění Covid-19. Předpokládáme, že laboratoře, které testování ukončí, budou dále fungovat v rámci záložního režimu a v případě nutnosti z důvodu nepříznivé epidemiologické situace budou souhlasit s případnou aktivací. Výzkumný sektor by se měl v budoucnu stát právoplatnou součástí kritické infrastruktury státu.“, dodal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví

Na závěr dopolední části programu promluvil Jan Hrušák, předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), s příspěvkem na téma role výzkumných infrastruktur při řešení výzev hospodářských politik napříč segmenty národní ekonomiky, ať se jedná o sektory průmyslu, energetiky, zemědělství, životního prostředí, zdraví, kultury či oblast tvorby sociálních politik.

„Intenzivní zapojení výzkumných infrastruktur do řešení dopadů a následků koronavirové krize potvrdilo jejich nezpochybnitelný potenciál aktivně se podílet na krizovém managementu a efektivně adresovat socioekonomické výzvy současnosti díky znalostním řešením. Výzkumné infrastruktury by proto neměly být nahlíženy jako výlučně vědecká zařízení, ale jako prostředí, ve kterých dochází k intenzivní interakci výzkumníků s inovátory a s tvůrci veřejných politik. Nad rámec toho mají výzkumné infrastruktury velký význam i pro sektor vzdělávání. Za pandemické krize výzkumné infrastruktury opětovně prokázaly, že jsou účinným nástrojem naplňování potřeb sektorových politik a dokáží reagovat i na výsostně akutní výzvy, jakou je např. ta nynější koronavirová. Naplňují tedy veškeré předpoklady pro vývoj znalostních řešení v reakci i na další výzvy, s nimiž se česká, evropská a globální společnost potýkají, ať už se jedná o mírnění klimatické změny, přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství nebo digitalizaci průmyslu.“, zdůraznil předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i.

Jan Hrušák, předseda ESFRI

Odpolední část programu konference zahájili svými vystoupeními předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, místopředseda České konference rektorů pro oblast tvůrčích činností a rektor Univerzity Pardubice Jan Málek, a náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Václav Velčovský.

„Evropské strukturální a investiční fondy v ČR dlouhodobě podporují výzkumné organizace a výzkumné infrastruktury v jejich investičním rozvoji. Díky Operačnímu programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), jako i předešlým operačním programů, jež byly realizovány v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, mohou výzkumné subjekty modernizovat své budovy, provádět akvizice té nejmodernější výzkumné instrumentace, rozvíjet své personální kapacity, posilovat internacionalizaci a mezinárodní spolupráci svých výzkumných týmů, i rozšiřovat spolupráci s aplikační sférou. I díky těmto investicím se mohla vědecká komunita ČR tak masivně zapojit do řešení koronavirové krize. Dané ilustruje nezměrné socioekonomické dopady a přínosy investic do výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur v ČR za využití nástrojů politiky soudržnosti EU a potřebu zajištění těchto investic i do budoucna, jako jedné z priorit investic z veřejných prostředků ČR.“, uvedl náměstek Václav Velčovský ve svém vystoupení.

Václav Velčovský, náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT

Následná odpolední část programu konference přinesla prezentace vybraných aplikací, jež byly v přímé reakci na koronavirovou pandemii vyvinuty českými výzkumnými organizacemi z řad vysokoškolských a akademických institucí, co se týká vývoje účinných ochranných pomůcek pro zdravotnický personál, pokročilých diagnostických metod odhalení nákazy Covid-19 a nástrojů pro studium vysoce infekčních onemocnění, které vyvolává i koronavirus SARS-CoV-2. Představeny byly i sociálně-vědní iniciativy, jež slouží k predikcím dopadů pandemických opatření a jako nástroj pro odhad jejich předběžného dopadu na společnost a ekonomiku v ČR.

Kompletní videozáznam průběhu konference bude k dispozici ke stažení na internetových stránkách https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/sciencefightsthepandemic/webstream/.

Prezentace z konference jsou k dispozici ke stažení (zip.).

 

Fotogalerie