Jan Gruntorád byl jako první z regionu střední a východní Evropy uveden do Internetové síně slávy
První osobností z regionu střední a východní Evropy, která byla uvedena do prestižní Internet Hall of Fame, tedy Internetové síně slávy, je Jan Gruntorád, zakladatel a do letošního července ředitel sdružení CESNET. Na začátku 90. let minulého století byl ústřední postavou nepočetného týmu, který připojil tehdejší Československo k Internetu. Slavnostní uvedení do Síně slávy proběhlo dnes formou videokonference.
Internet Hall of Fame je projektem klíčové mezinárodní internetové organizace Internet Society, který v letošním roce slaví desáté výročí. Ocenění se od roku 2012 předává osobnostem, které mají mimořádnou zásluhu na vzniku Internetu, jeho celosvětové dostupnosti a používání. Například v roce 2012 vstoupil do Síně slávy „otec Internetu“ Vint Cerf, v roce 2013 propagátor svobodného využívání Internetu Richard Stallman, členem Síně slávy je i vynálezce webových stránek Tim Berners-Lee a spolu s nimi další zvučná jména.
O výběru rozhoduje na základě obdržených nominací mezinárodní poradní sbor složený z renomovaných expertů. Internet Hall of Fame se otevírá nepravidelně a vždy jen několika málo vyvoleným, v letošním roce jde o 21 lidí z jedenácti zemí. Aktuální seznam členů nyní zahrnuje 135 osobností, z toho je pouze 25 Evropanů.
„Jmenování do této vybrané společnosti považuji za největší poctu, jakou jsem v rámci globální internetové komunity mohl obdržet. Nesmírně si jí vážím,“ říká Jan Gruntorád.
Ing. Jan Gruntorád, CSc., patří mezi průkopníky Internetu v naší zemi. Poprvé se s Internetem seznámil ještě před pádem železné opony během své čtyřměsíční stáže na Dánské technické univerzitě v roce 1987. O tři roky později už vedl tým, který realizoval připojení sálového počítače umístěného v budově ČVUT v pražských Dejvicích k Internetu. Poté 13. února 1992 zorganizoval oficiální zahájení provozu internetových služeb v Československu. Krátce nato začal budovat celostátní akademickou síť CESNET, která v letošním roce oslavila 25 let. Podílel se na založení nezávislých organizací nezbytných k fungování Internetu v České republice, jakými jsou správce národní domény CZ.NIC, či neutrálního peeringového uzlu NIX.CZ. Šest let byl prvním předsedou představenstva NIX.CZ.
Na mezinárodním poli se Jan Gruntorád významně podílel na založení asociace CEENet, sdružující národní sítě ze střední a východní Evropy, v letech 1998 až 2003 stál v jejím čele. Prosazoval zavádění a zdokonalování internetových služeb v prostředí výzkumu a vývoje nejen v našem regionu, ale také v republikách bývalého Sovětského svazu. Působil jako konzultant NATO pro oblast Kavkazu odpovědný za rozšíření IP sítě pro komunitu výzkumu a vývoje v Ázerbájdžánu. V letech 1996 až 1999 byl činný v představenstvu společnosti EBONE, celoevropského poskytovatele Internetu se sídlem v Kodani. V letech 2003 až 2009 byl členem představenstva společnosti DANTE, která byla transformována na sdružení GÉANT, provozující celoevropskou akademickou síť.
Příslušnost Jana Gruntoráda ke špičce oboru potvrzují také jeho časté kontakty s výraznými postavami internetové historie i současnosti. Například jeden z tvůrců internetu Vint Cerf, se kterým dlouhodobě spolupracuje, nazval Jana Gruntoráda „otcem Internetu v České republice“.
Uvedení do Internet Hall of Fame je nejprestižnější, ale ne jedinou významnou poctou, kterou Jan Gruntorád získal. Kupříkladu v roce 2016 převzal prestižní medaili Vietschovy nadace. Ta je každoročně udělována světovým osobnostem, které se trvalými hodnotami zasloužily o výzkum a vývoj pokročilých internetových technologií určených na podporu vědy, výzkumu a vysokého školství.
Přestože se Jan Gruntorád letos v létě po 25 letech rozloučil s funkcí ředitele sdružení CESNET, zůstává jeho nedílnou součástí. Nadále se podílí na rozvoji národní e-infrastruktury pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání, která uživatelům z vědecko-výzkumného prostředí a z univerzit poskytuje přístup ke špičkovým technologiím i službám a umožňuje jim zapojení do nejnáročnějších mezinárodních výzkumných projektů dneška.
Jan Gruntorád