Hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uspořádalo v 2. pol. roku 2021 hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací, provozujících špičkové výzkumné infrastruktury. Evaluace byla postavena plně na principu mezinárodního peer-review a zaměřila se na zevrubný monitoring a zhodnocení benefitů členství ČR v mezinárodních organizacích CERN (European Organisation for Nuclear Research) EMBC (European Molecular Biology Conference), EMBL (European Molecular Biology Laboratory), ESA (European Space Agency), ESO (European Southern Observatory), JINR (Joint Institute of Nuclear Research) a VKIFD (Von Karman Institute for Fluid Dynamics). Po prvním cyklu uskutečněném v roce 2016 se jednalo o druhé kolo hodnocení tohoto druhu, a stejně jako v roce 2016, i v roce 2021 poskytla mezinárodní evaluační komise MŠMT velmi cenná odborná doporučení, jak dosavadní benefity členství ČR v mezinárodních organizacích ještě zvýšit a maximalizovat. Členské příspěvky MŠMT do uvedených mezinárodních organizací činily v roce 2021 celkem téměř 870 mil. Kč.

CERN – Experiment ATLAS (A Toroidal LHC ApparatuS)

Metodický rámec evaluace a mezinárodní hodnotící komise

Metodický rámec evaluace přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací zahrnoval širokou škálu hodnotících kritérií, která se zaměřila na rozsáhlou paletu atributů souvisejících s výkonem členství ČR v mezinárodních organizacích a benefity z nich vyvěrajícími. Monitoringu byl tak podroben způsob, jakým se ČR do mezinárodních organizací zapojuje, co do tvorby politiky a strategie účasti, koordinace politických a výzkumných stakeholderů ČR či jejich zastoupení v řídících a poradních orgánech mezinárodních organizací. Stěžejní pozornost byla poté věnována evaluaci, jakým způsobem se uživatelská komunita ČR zapojuje do vědeckých experimentů, výzkumných programů, vývoje nových technologií, transferu znalostí, průmyslových zakázek a vzdělávacích a jiných školících aktivit, které jsou mezinárodními organizacemi realizovány a nabízeny. Samotný hodnotící proces zkombinoval panelové hodnocení s hodnocením formou vzdálených recenzí, přičemž finální odpovědnost za výstupy evaluace nesla mezinárodní hodnotící komise, složená z renomovaných zahraničních odborníků na výzkumně-infrastrukturní problematiku, která konečné výstupy hodnocení zaznamenala formou konsensuálních posudků akcentujících silné a slabé stránky členství ČR, stejně jako hrozby a příležitosti do budoucna.

CERN – Experiment ALICE (A Large Ion Collider Experiment)

Vědecká instrumentace a výzkumné programy

Všeobecně lze konstatovat, že s ohledem na výši svých členských příspěvků využívá ČR příležitosti, jež jsou nabízeny mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací české výzkumné a průmyslové komunitě, velmi solidně. ČR se intenzivně zapojuje do výzkumných programů a vývoje instrumentace, a to zejména, co se týče experimentů ATLAS a ALICE v CERN, komplexu urychlovačů částic NICA, SHE Factory a neutrinového teleskopu Baikal-GVD v rámci JINR, nebo kosmických misí Solar Orbiter a JUICE realizovaných ESA. Přesto však existuje i potenciál pro intenzivnější zapojení, např. do konstrukční fáze teleskopu ELT budovaného ESO. Vzhledem k robustnímu zapojení ČR do nově připravovaných klíčových projektů AWAKE a FCC v CERN a ATHENA, LISA nebo Comet Interceptor v ESA je možné očekávat další progresivní rozvoj těchto přínosů v budoucnu. Co do EMBL, další příležitosti přinese jak nově otevřené špičkové Centrum zobrazovacích technologií, tak i nový vědecký program, který přímo reflektuje mj. potřeby české biologické komunity. Čeští vědci náleží taktéž mezi významné přispěvatele do vědeckých publikací vzešlých z využití experimentální instrumentace mezinárodních organizací, což platí jak pro disciplinární oblasti jaderné a částicové fyziky, astronomie a astrofyziky, tak i pro segment kosmických aktivit a biologických věd. Zapojení výzkumné komunity ČR do výzkumných programů mezinárodních organizací a využití takto generovaných vědeckých dat je na vysoké úrovni a převyšuje míru příspěvků ČR na jejich financování.

ESA – Mise Solar Orbiter

Průmyslové zakázky a technologický transfer

Velmi slušné výsledky má ČR i při zapojování do průmyslových zakázek vyhlašovaných mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací. V případě CERN se ČR řadí dokonce mezi vůbec nejúspěšnější členské země. Vysoká návratnost je charakteristickým rysem také v případě členství ČR v JINR. Určitým deficitem je však přetrvávající neschopnost českých podniků zapojit se do nominální hodnotou vysoce objemných kontraktů na dodávky komplexnějších technologických aparatur mezinárodních organizací. Značný potenciál v této oblasti panuje zejména u ESA a ESO, v jejichž průmyslových zakázkách by mohly české firmy hrát významnější roli. K intenzivnějšímu transferu znalostí a technologií do inovativních produktů a služeb v podání českých podniků přispívá podnikatelský inkubátor ESA BIC Czech Republic. Nově koncipovaný podnikatelský inkubátor CERN BIC CZECH, jenž bude ustaven v blízké budoucnosti, by jej měl v tomto ohledu doplnit.

ESA – Mise JUICE (JUpiter ICy moons Explorer)

Vzdělávání a školící aktivity

Čeští studenti a výzkumní pracovníci se solidním způsobem zapojují do vzdělávacích a školících aktivit nabízených mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací. K maximalizaci potenciálu využití těchto příležitostí mají dále pomoci mj. i program studijních stáží v CERN, program stáží pro studenty, mladé vědce a inženýry v ESO a činnosti vzdělávací kanceláře ESA ESERO v ČR. Dlouhodobou slabinou zapojení ČR do mezinárodních organizací výzkumu, vývoje a inovací je přes jisté dílčí úspěchy stále ještě nedostatečné zastoupení v jejich řídících a i dalších manažerských strukturách, včetně vedoucích pozic výzkumných a technologických programů.

ESO – Teleskop ELT (Extremely Large Telescope

Mezinárodní peer-review hodnocení výzkumných infrastruktur organizovaná v roce 2021

V průběhu roku 2021 uspořádalo MŠMT na principu mezinárodního peer-review hodnotící procedury velkých výzkumných infrastruktur a přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací. MŠMT tak v průběhu roku 2021 hodnotilo jak výzkumné infrastruktury provozované českými výzkumnými stakeholdery, tak i zapojení ČR do výzkumných infrastruktur mezinárodního charakteru, a to, ať už se jednalo o konsorcia evropských výzkumných infrastruktur (ERIC), mezinárodní výzkumné infrastruktury ustavené podle národních právních rámců jejich hostitelských států, anebo mezinárodní organizace založené na základě mezinárodního práva veřejného. Zatímco výstupy hodnocení velkých výzkumných infrastruktur slouží jako nezávislý odborný podklad pro přijetí informovaného politického rozhodnutí vlády ČR o financování velkých výzkumných infrastruktur během nadcházejícího víceletého rozpočtového rámce 2023–2029, evaluace přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací přinesla doporučení, jak zefektivnit výkon těchto členství a využívat plného potenciálu, která tato členství pro českou výzkumnou a průmyslovou komunitu přinášejí.

ESO – Teleskopy ALMA (Atacama Large Millimeter/Sub-Millimeter Array)