Výzkumné infrastruktury prioritou předsednictví ČR v Radě EU v 2. pol. roku 2022
Ve čtvrtek dne 3. února 2022 se pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uskutečnil v konferenčních prostorách Národní technické knihovny kulatý stůl k předsednictví ČR v Radě EU a sektorovým tématům, která bude ČR v průběhu 2. pol. roku 2022 jakožto předsednický stát Rady EU adresovat. Účelem konference tak bylo představit politickým a odborným stakeholderům, jakož i hospodářským a sociálním partnerům, prioritní témata, na něž se MŠMT během předsednického programu zaměří. Přiblížen byl poté i koncept politických a odborných jednání, které MŠMT k agendám výzkumu (pdf), vzdělávání a mládeže během předsednictví ČR v Radě EU uspořádá. Kulatý stůl byl z důvodu i nadále přetrvávající nepříznivé epidemiologické situace zorganizován v hybridním formátu, kdy nutně omezený počet účastníků přítomných fyzicky v konferenčních prostorách doplnilo obecenstvo sledující přímý přenos z kulatého stolu prostřednictvím internetového rozhraní. Na kulatém stolu vystoupili mj. ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík, ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a také ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
Národní technická knihovna
Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám
Výzkumné infrastruktury se stanou, co se týče agendy výzkumu, jednou ze stěžejních priorit programu předsednictví ČR v Radě EU. MŠMT hodlá přímo navázat na výstupy aktivit Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), kterých bylo dosaženo v letech 2019–2021 za předsednictví Jana Hrušáka, zmocněnce MŠMT pro výzkumné infrastruktury, a to „ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen – A New Ambition for Research Infrastructures in the European Research Area“, resp. „Strategy Report on Research Infrastructures in Europe: Roadmap of the European Strategy Forum on Research Infrastructures 2021“. Cílem MŠMT je přitom v tomto kontextu přenést klíčové priority budoucího rozvoje evropského výzkumně-infrastrukturního ekosystému z úrovně ESFRI na politickou úroveň ministrů členských států EU a přijmout závazek členských států EU k dalšímu rozvoji výzkumně-infrastrukturního ekosystému v Evropě formou Závěrů Rady EU, stanovujících stěžejní cíle, a i nástroje k jejich dosažení.
Extreme Light Infrastructure – ELI Beamlines v Dolních Břežanech
Mezinárodní konference k výzkumným infrastrukturám ICRI 2022
Za účelem zprostředkování debat k otázkám budoucího rozvoje politiky výzkumných infrastruktur v EU a ve světě uspořádá MŠMT společně s Masarykovou univerzitou a se Středoevropským technologickým institutem konferenci ICRI 2022 (International Conference on Research Infrastructures), jež proběhne ve dnech 19. až 21. října 2022 v Brně návazně na plenární zasedání ESFRI ve dnech 18. až 19. října 2022. Nad rámec schválení Závěrů Rady EU k výzkumným infrastrukturám, jejichž cílem je přijetí politického závazku členských států EU, co se týče budoucího směřování výzkumně-infrastrukturní politiky v EU, je ambicí ČR využít příležitosti konání konference ICRI 2022 v ČR rovněž k přijetí tzv. Brněnské deklarace k výzkumným infrastrukturám, jež vytyčí cíle pro rozvoj integrovaného a interoperabilního globálního ekosystému výzkumných infrastruktur, jako klíčové součásti kritické infrastruktury a nástroje k řešení velkých socioekonomických výzev pomocí znalostních řešení.
Mezinárodní konference k výzkumným infrastrukturám ICRI 2022
Výzkumné infrastruktury tvoří páteřní infrastrukturní síť zařízení pro provádění špičkového základního a aplikovaného výzkumu, posouvajícího hranice lidského poznání za dosud známé horizonty. Jsou taktéž platformou pro vývoj těch nejvyspělejších technologií, vykazujících potenciál k uplatnění v inovativních řešeních s vysokou přidanou hodnotou. Výzkumné infrastruktury mají proto i významné přesahy mimo sektorovou oblast vědy a přináší znalostní a technologické předpoklady pro řešení socioekonomických výzev stěžejní relevance. Svým zapojením do krizového managementu pandemie coronaviru SARS-CoV-2, resp. onemocnění Covid-19, prokázaly výzkumné infrastruktury svou nezpochybnitelnou roli nedílné součásti kritické infrastruktury státu, jejíž připravenost ovlivňuje mj. schopnost společnosti reagovat na jakékoliv krizové scénáře žádající si znalostní řešení. Výzkumné infrastruktury proto představují vysoce strategickou investici, která v konečném důsledku přispívá anebo i přímo determinuje makro-regionální rozvoj. Poskytováním své expertízy, přístrojového vybavení, vědeckých dat a souvisejících služeb na bázi politiky otevřeného přístupu jsou výzkumné infrastruktury vlajkovou iniciativu politiky otevřené vědy.