Česká republika vystupuje ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů
V důsledku vojenského napadení Ukrajiny Ruskou federací a geopolitické situace způsobené Ruskou federací na mezinárodní scéně ukončí ČR ke dni 31. prosince 2022 po 66 letech své členství ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV), jehož je Ruská federace dominantním členem a na jejímž území tato mezinárodní organizace sídlí. V důsledku válečného konfliktu oznámila dne 18. května 2022 rozhodnutí o ukončení svého členství v SÚJV rovněž Ukrajina, přičemž Polsko postupuje týmž směrem. Slovensko a Bulharsko další spolupráci s SÚJV přerušily. Obdobně vystoupila vůči SÚJV také Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN).
Procedura ukončení členství ČR v SÚJV
V odpovědi na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu zahájenou dne 24. února 2022 a útok ruských vojsk na záporožskou jadernou elektrárnu rozhodl dne 4. března 2022 ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík o přerušení spolupráce ČR s SÚJV a nastoupení kroků k ukončení členství ČR v této mezinárodní organizaci. Návrh na vystoupení ČR z SÚJV následně prošel řádným meziresortním připomínkovým řízením, načež s navrženým krokem vyslovila souhlas svým usnesením č. 466 ze dne 1. června 2022 i vláda ČR a předložila tento návrh dále k projednání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR. Poslanecká sněmovna projednala daný návrh na své 31. schůzi dne 7. července 2022 a vyjádřila s ním souhlasné stanovisko již v prvním čtení. Senát projednal předložený návrh na své 27. schůzi dne 20. července 2022 a taktéž s ním souhlasil. Návrh na ukončení členství ČR v SÚJV byl poté předložen i prezidentu republiky, který jej podepsal dne 16. srpna 2022. Následným spolupodpisem předsedou vlády ČR byl celý schvalovací proces završen.
SÚJV
SÚJV je mezinárodní organizací zaměřenou na výzkum v oblastech jaderné a částicové fyziky a jejich aplikací v dalších oborech, jako jsou např. materiálový výzkum či radiobiologie. Sídlí ve městě Dubna v Ruské federaci přibližně 130 km severně od Moskvy a jeho provoz je z více než 80 % hrazen Ruskou federací. Aktuálně má SÚJV 19 členských zemí (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bulharsko, ČR, Egypt, Gruzie, Kazachstán, KLDR, Kuba, Moldávie, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina, Uzbekistán a Vietnam), avšak v důsledku současného geopolitického vývoje se bude tento počet zjevně snižovat. SÚJV byl založen v roce 1956 jako reakce na vznik mezinárodní organizace CERN o 2 roky dříve. Mezi zakládající členy SÚJV patřilo také Československo, po jehož rozdělení přešlo členství právní sukcesí na oba nástupnické státy.
Členství ČR
V SÚJV odborně vyrostly celé generace československých, českých a slovenských fyziků, což bylo z části způsobeno také omezenými možnostmi jiné mezinárodní spolupráce, zejména v období po roce 1968. Československo, a následně i ČR, mělo v SÚJV významné postavení, o čemž svědčí mj. také jmenování významných československých a českých vědeckých pracovníků do vrcholových manažerských funkcí v SÚJV. Zástupcem prvního ředitele SÚJV se stal prof. V. Votruba a dále tuto pozici zastávali postupně prof. I. Úlehla, prof. Č. Šimáně, dr. M. Gmitro a dr. Richard Lednický. SÚJV se věnovala např. kniha pamětnických vzpomínek „Československá jaderná a částicová fyzika: Mezi SÚJV a CERN“ z pera E. Těšínské či memoáry F. Lehára „O zlaté kleci a jiné vzpomínky“.
Aktuální stav
Po vědecké stránce byl přínos spolupráce ČR s SÚJV v uplynulých letech nezpochybnitelný, stejně jako úspěšnost českých firem při získávání veřejných zakázek, jak opakovaně potvrzovala také mezinárodní hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací, pravidelně organizovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Nicméně v květnu 2021 umístila Ruská federace ČR na svůj seznam nepřátelských zemí (společně s USA), načež byl tento seznam letos rozšířen na aktuálních 48 zemí. Vojenským napadením Ukrajiny, která je další členskou zemí SÚJV, poté porušila Ruská federace nejen své mezinárodní závazky, ale i mezinárodní právo jako takové, a ještě více eskalovala svoji agresivní rétoriku mj. proti ČR. Za daných okolností proto není možné nadále s ní spolupracovat, a to ani v rámci mezinárodní organizace, jakou je SÚJV. Pokračováním ve spolupráci by docházelo k legitimizaci ruského politického režimu a vystupování Ruské federace na mezinárodní scéně. Tato spolupráce by byla navíc také výrazně omezena, ne-li zcela znemožněna v důsledku sankcí přijatých vůči Ruské federaci mezinárodním společenstvím. Rozpočtové zdroje ušetřené ukončením členství ČR v SÚJV budou MŠMT využity na podporu velkých výzkumných infrastruktur v ČR a případné rozšíření zapojení ČR do mezinárodních výzkumných infrastruktur, jež zmírní dopady ukončení členství ČR v SÚJV na výzkumné možnosti a příležitosti českých vědeckých pracovníků.