Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR – aktualizace 2023

Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je strategickým dokumentem ČR, jenž byl poprvé vypracován roku 2010. Následné aktualizace Cestovní mapy se uskutečnily v letech 2011, 2015, 2019 a 2023. Nejnovější aktualizace Cestovní mapy z roku 2023 reflektuje tvorbu politiky a strategii financování velkých výzkumných infrastruktur ČR v období let 2023 až 2026. Aktualizace Cestovní mapy obsahuje popis geneze a dosavadního rozvoje agendy velkých výzkumných infrastruktur od roku 2009, popis typologie velkých výzkumných infrastruktur a dále i jejich mezinárodní spolupráci v Evropském výzkumném prostoru a celosvětově. Zvláštní pozornost věnuje aktualizace Cestovní mapy metodice mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, uskutečněného v letech 2014, 2017 a 2021, jakož i metodice hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje realizovaného v roce 2021.

Stěžejní součástí Cestovní mapy je prezentace celkem 43 velkých výzkumných infrastruktur ČR, jejichž projekty jsou implementovány v oblastech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních věd, zdraví a potravin (biologické a lékařské vědy), sociálních a humanitních věd (sociální a kulturní inovace) a e-infrastruktur (datové, počítačové a digitální výzkumné infrastruktury). Všech těchto 43 velkých výzkumných infrastruktur, bylo schváleno vládou ČR k financování z veřejných prostředků ČR v období do roku 2026, a to za využití výdajů státního rozpočtu ČR (provozní náklady) a prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (investiční náklady). Nad rámec základní charakteristiky Cestovní mapa zasazuje jednotlivá zařízení i do krajiny velkých výzkumných infrastruktur a vytváří takto mapu nejmodernějších výzkumných infrastruktur, jež jsou v ČR a za účasti ČR v zahraničí provozovány a zpřístupňovány uživatelské komunitě na principech politiky otevřeného přístupu.

Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je příspěvkem ČR k celoevropské krajině špičkových výzkumných infrastruktur dosahujících světové úrovně. Jakožto členský stát řady Evropských konsorcií výzkumných infrastruktur (ERIC) a mezinárodních organizací výzkumu a vývoje, sídlících jak v Evropě, i Americe, ČR sdílí politickou a finanční odpovědnost za implementaci konceptu Evropského výzkumného prostoru. Již od roku 2009 jsou „roadmapping“ a tvorba politiky velkých výzkumných infrastruktur v ČR přímo inspirovány příklady dobré praxe Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). ČR následuje ESFRI zejména, co se týká užívání metodiky mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur. Tímto způsobem ČR synchronizuje národní strategii velkých výzkumných infrastruktur ČR se společným celoevropským referenčním rámcem.