ACTRIS-CZ – webové stránky
Účast České republiky
Hostitelská instituce: Český hydrometeorologický ústav
Partnerské instituce:
- Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.
- Masarykova univerzita
- Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.
Výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ se zaměřuje na problematiku regionální úrovně kvality ovzduší ČR a v širší perspektivě i ve střední Evropě. Kapacity ACTRIS-CZ tvoří Národní atmosférická observatoř Košetice a technologické vybavení a příslušenství ostatních partnerských institucí. ACTRIS-CZ představuje český národní uzel panevropské výzkumné infrastruktury ACTRIS (Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure Network) a její kapacity jsou dále zapojeny i do panevropské výzkumné infrastruktury ICOS (Integrated Carbon Observation System). V ČR představuje výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ unikátní výzkumnou infrastrukturu zaměřenou na dlouhodobý monitoring a výzkum chemických a fyzikálních procesů v atmosféře, včetně dálkového přenosu. V současnosti je ČR jedním z prvních evropských států, v němž jsou aktivity ACTRIS a ICOS koordinovány na jedné lokalitě. Jednotlivé partnerské instituce ACTRIS-CZ navíc dlouhodobě zajišťují účast ČR v dalších panevropských a globálních monitorovacích sítích.
Budoucí rozvoj
Další rozvoj ACTRIS-CZ je plánován v souladu s dlouhodobými cíli panevropské výzkumné infrastruktury ACTRIS. Výrazné rozšíření je plánováno v oblasti výzkumu vertikálního profilu atmosférických aerosolů. Zvýšená pozornost bude věnována i optickým vlastnostem aerosolů, které mají významné dopady na klimatické faktory. V příštích 10 letech bude monitoring atmosférických aerosolů pokračovat především za využití automatických přístrojů.
Socioekonomické přínosy
ACTRIS-CZ přispívá ke koncentraci znalostního potenciálu dané problematiky, což vede k jeho lepšímu využití při strategickém rozhodování a podpoře technologií zaměřených na ochranu klimatu i lidského zdraví. V minulosti byla data poskytnutá ACTRIS-CZ opakovaně využívána pro vývoj nových vzorkovacích aparatur. Výsledky výzkumu mohou být rovněž využívány v praktických aplikacích, jakými jsou vývoj modelů předpovědí počasí, zejména extrémních situací (povodně, bouře apod.). Data jsou využívána rovněž pro potřeby vývoje obnovitelných energetických zdrojů (solární a větrné elektrárny). Měření znečištění ovzduší aerosoly ve výšce 230 metrů může poskytnout důležité údaje pro varovný systém s ohledem na transport znečištění na velké vzdálenosti. Atmosférický stožár je také vhodný pro výzkum vlivu větru ve stavebním inženýrství. Charakteristiky větru jsou důležité pro konstrukci a chování vysokých štíhlých staveb. V případě pořízení nového lidaru mohou takto naměřené hodnoty sloužit pro systém varování pro letecký provoz, jako tomu bylo např. v případě sopečné erupce na Islandu roku 2010.
