ČR hostila v Liblicích 68. plenární zasedání ESFRI

Liblice, 27. – 28. března 2019 – V prostorách barokního zámku v Liblicích se uskutečnilo 68. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). K hlavním diskuzním tématům náležela příprava aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 a diskuse o budoucím směřování ESFRI.

 U příležitosti zahájení předsednického mandátu ESFRI Jana Hrušáka (předsedou ESFRI ode dne 1. ledna 2019) bylo 68. plenární zasedání ESFRI uspořádáno v prostorách barokního zámku Liblice v ČR, kam se ESFRI vrátilo po 4 letech. Plenární zasedání ESFRI bylo zahájeno náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavlem Dolečkem, který ve své úvodní řeči vyzdvihl roli ESFRI v rámci Evropského výzkumného prostoru (ERA) a ocenil přínosy ESFRI pro oblast výzkumných infrastruktur v Evropě i mimo ní.

Stěžejními tématy 68. plenárního zasedání ESFRI byla zejména diskuse o budoucím směřování ESFRI a příprava aktualizace Cestovní mapy ESFRI plánovaná pro rok 2021.

Diskuse o budoucím směřování ESFRI navázala na závěry workshopu „ESFRI: Future Directions“, který byl uspořádán koncem ledna 2019 v Londýně. Tyto závěry byly shrnuty do 3 oblastí: „ESFRI Mission“, „ESFRI Vision“ a „ESFRI Priorities for Action“, které byly dále rozčleněny do podoblastí zaměřených na posílení strategické role ESFRI a jeho dopadu na ERA, roli ESFRI v konsolidaci „krajiny“ výzkumných infrastruktur v Evropě, organizaci ESFRI a vývoj směřování Cestovní mapy ESFRI.

V rámci přípravy aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 byla identifikována opatření, která bude třeba před samotným zahájením procesu aktualizace realizovat. Například bude revidována metodika tak, aby reflektovala poučení z aktualizace 2018. Velké změny metodiky se neočekávají. Nicméně by mělo dojít k revizi minimálních klíčových požadavků nových návrhů evropských výzkumných infrastruktur a k úpravě dotazníků a hodnotících formulářů. Dále by mělo dojít k aktualizaci hodnotících procesů, co se týká vyšší míry zapojení externích evaluátorů, a i k lepší koordinaci mezi strategickými pracovními skupinami ESFRI. Tato opatření by měla vést k posílení transparence hodnotícího procesu ESFRI. Větší důraz bude kladen mj. rovněž na přípravu „analýz krajiny“, jež by měly v budoucnu sloužit jako nástroj strategického plánování evropské „krajiny“ výzkumných infrastruktur.

Z dalších témat, která byla na plenárním zasedání ESFRI diskutována, lze zmínit spolupráci na přípravě Akčního plánu ERA, připravovanou analýzu nákladů evropských výzkumných infrastruktur a informaci o dosavadním postupu pracovní skupiny pro monitoring evropských výzkumných infrastruktur, včetně návrhu klíčových ukazatelů jejich výkonnosti.

Příští, 69. plenární zasedání ESFRI se uskuteční v červnu 2019 v Bukurešti při příležitosti rumunského předsednictví v Radě EU.