Velká výzkumná infrastruktura je ust. § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, právně definována jako „výzkumná infrastruktura, která je výzkumným zařízením nezbytným pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností, která je schvalována vládou a zřizována pro využití též dalšími výzkumnými organizacemi.“ Při vymezení pojmu „výzkumná infrastruktura“ je přitom zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací odkazováno na definici výzkumné infrastruktury, jak je stanovena Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) a Nařízením Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s čl. 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.
„Výzkumnou infrastrukturou se rozumí zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění výzkumu v příslušných oborech, zahrnující vědecké vybavení a výzkumný materiál, zdroje založené na znalostech, např. sbírky, archivy a strukturované vědecké informace, infrastruktury informačních a komunikačních technologií, např. sítě GRID, počítačové a programové vybavení, komunikační prostředky, jakož i veškeré další prvky jedinečné povahy, které jsou nezbytné k provádění výzkumu. Tyto infrastruktury se mohou nacházet na jednom místě nebo mohou být „rozmístěny“ v rámci sítě (organizovaná síť zdrojů) – viz čl. 2 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC).“
Ohlédneme-li od formální legislativní definice velké výzkumné infrastruktury stanovené právními předpisy ČR a EU, čím jsou velké výzkumné infrastruktury, přibližují níže uvedené otázky a odpovědi.
Čím je velká výzkumná infrastruktura „velkou“?
Velká výzkumná infrastruktura je jedinečným výzkumným zařízením o vysoké znalostní a technologické náročnosti. Jedná se o experimentální přístroje ve smyslu laboratorního vybavení; zdroje znalostí, jimiž jsou archivy a sbírky; a informační a komunikační technologie nezbytné k realizaci znalostně náročného výzkumu, vývoje a inovací. Jedná se o unikátní zařízení s celonárodním dopadem v ČR a mezinárodním přesahem. Velká výzkumná infrastruktura je tedy „velkou“ díky své jedinečné expertíze. Současně však musí kumulativně naplňovat i kritérium tzv. „otevřeného přístupu“ k jejím kapacitám.
Kdo může velkou výzkumnou infrastrukturu využívat?
Velká výzkumná infrastruktura je vysoce náročným zařízením, co do znalostí, technologií a potažmo i finančních prostředků potřebných pro její konstrukci, provoz a další investiční rozvoj. Bylo by proto nehospodárné, pokud by jí využívali výlučně vědci její hostitelské instituce. Výzkumná organizace, která velkou výzkumnou infrastrukturu provozuje, jí proto zpřístupňuje všem jejím potenciálním uživatelům na principu tzv. „otevřeného přístupu“.
Co znamená tzv. „otevřený přístup“ k velké výzkumné infrastruktuře?
Otevřeným přístupem se rozumí, že je velká výzkumná infrastruktura zpřístupněna jakémukoliv vědci nebo výzkumné skupině, a to nezávisle na jejich afiliaci k jejich mateřské instituci. Modelů otevřeného přístupu existuje veliké množství, v závislosti na charakteru velké výzkumné infrastruktury, ale obecně platí, že každý vědec disponuje možností jakoukoliv velkou výzkumnou infrastrukturu využívat.
Jak se rozhoduje o tom, kdo velkou výzkumnou infrastrukturu využije?
Některé velké výzkumné infrastruktury, mající např. povahu databází informací, mohou být přístupné nepřetržitě v režimu online komukoliv z odborné i laické veřejnosti. U zařízení majících povahu větších technologických celků se přístupové procedury stávají náročnějšími a návrhy na využití velké výzkumné infrastruktury jsou odborně posuzovány, co do jejich relevance a kvality. V případě převisu poptávky se při alokaci experimentální kapacity velké výzkumné infrastruktury rozhoduje na základě výběrových řízeních, kdy vítězí ty výzkumné záměry, jejichž potenciál k dosažení excelentních výsledků je nejvyšší.
Kdo hradí finanční náklady velké výzkumné infrastruktury?
Velká výzkumná infrastruktura je pro uživatele provozována bezplatně. Pro její hostitelskou instituci by nicméně bylo krajně nevýhodné, pokud by měla za své rozpočtové prostředky provozovat finančně nákladné zařízení pro využití externími uživateli. Náklady na konstrukci, provoz a další investiční rozvoj velké výzkumné infrastruktury proto financuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Velká výzkumná infrastruktura je tak provozována jako služba široké uživatelské komunitě.
Kdo rozhoduje o tom, že se určité zařízení stává velkou výzkumnou infrastrukturou?
Gestorem koncepce velké výzkumné infrastruktury a poskytovatelem podpory z veřejných prostředků na její konstrukci, provoz a další investiční rozvoj je MŠMT. Individuální projekty velkých výzkumných infrastruktur jsou k financování z prostředků účelové podpory MŠMT schvalovány vládou ČR na návrh předložený MŠMT. To dokládá, že velké výzkumné infrastruktury jsou strategickými investicemi státu. Žádné jiné individuální projekty výzkumu, vývoje a inovací na úrovni vlády ČR schvalovány nejsou.
Na základě jakých podkladů jsou přijímána politická rozhodnutí o financování velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR?
MŠMT uskutečňuje ve víceletých periodách (2014, 2017, 2021) nezávislá odborná mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, a to jak jejich nových návrhů, tak i projektů, které jsou již financovány. Výstupy hodnocení slouží jako nezávislé odborné podklady k přijetí informovaných politických rozhodnutí vlády ČR o podpoře velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků.
Z jakých rozpočtových zdrojů jsou velké výzkumné infrastruktury financovány?
Poskytovatelem podpory z veřejných prostředků ČR na velké výzkumné infrastruktury je MŠMT. Výdaje státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace (účelová podpora) slouží k úhradě provozních nákladů velkých výzkumných infrastruktur. Jejich investiční náklady jsou financovány z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů z OP JAK – Operační program Jan Amos Komenský.
Jak jsou velké výzkumné infrastruktury rozpočtově nákladné?
Celková výše účelové podpory MŠMT pro velké výzkumné infrastruktury bude v letech 2020 až 2022 činit 1 890 000 000,- Kč ročně. Těmito prostředky jsou hrazeny provozní náklady velkých výzkumných infrastruktur. Komplementárně k tomu jsou v rámci Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK)) na financování investičních nákladů velkých výzkumných infrastruktur v letech 2020 až 2022 vyhrazeny další 3 000 000 000,- Kč.
Existuje příklad dobré praxe velké výzkumné infrastruktury?
Principy provozu velké výzkumné infrastruktury v režimu otevřeného přístupu jsou obsaženy zejména v tzv. „Evropské chartě přístupu k výzkumným infrastrukturám“. Za individuální příklady dobré praxe evropských výzkumných infrastruktur lze považovat zařízení zařazená na Cestovní mapu Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Velké výzkumné infrastruktury schválené pro financování z veřejných prostředků ČR sdružuje Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR.
Potřebujete více informací?
Bližší a podrobnější informace o strategii podpory velkých výzkumných infrastruktur, Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur ČR, zapojení velkých výzkumných infrastruktur ČR do Evropského výzkumného prostoru nebo možnostech jejich podpory z rámcových programů EU pro výzkum, vývoj a inovace naleznete v jednotlivých sekcích webových stránek velkých výzkumných infrastruktur. Pokud budete považovat za potřebné vybrané aspekty velkých výzkumných infrastruktur konzultovat osobně, můžete se obrátit na odbor výzkumu a vývoje – oddělení pro výzkumné infrastruktury MŠMT.