CzechGeo/EPOS – webové stránky
Hostitelská instituce: Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Partnerské instituce:
- Česká geologická služba
- Masarykova univerzita
- Univerzita Karlova
- Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.
- Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.
- Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i.
CzechGeo/EPOS je ucelený systém pozorování geofyzikálních polí provozovaný geovědními institucemi v ČR. Tento systém je tvořený permanentními observatořemi (seismika, GNSS, geomagnetismus, gravimetrie, geodynamika), převážně zapojenými do celosvětových sítí, lokálními stanicemi či sítěmi stanic ve vybraných oblastech, které jsou významné z hlediska dlouhodobého pozorování pro potřeby základního nebo aplikovaného výzkumu, a mobilními stanicemi, které slouží pro dočasná měření na vybraných bodech, obvykle v rámci velkých mezinárodních projektů. CzechGeo/EPOS je součástí panevropské výzkumné infrastruktury EPOS (European Plate Observing System) a jeho služby zahrnují kontinuální pozorování geofyzikálních polí na území ČR a ve vybraných oblastech v zahraničí formou dlouhodobých nepřerušených řad měření na stálých stanovištích. CzechGeo/EPOS umožňuje uživatelsky přívětivý přístup ke globálním a regionálním databázím nebo úložištím, včetně real-time vzdáleného přístupu. Zprostředkovává produkty vyšších úrovní (vlnové obrazy, seismické bulletiny, regionální katalogy, geomagnetické indexy, časové řady souřadnic) a integruje data v rámci implementační fáze projektu EPOS. CzechGeo/EPOS zahrnuje téměř veškeré observatorní aktivity českých geovědních výzkumných organizací vztahující se k pevné Zemi. Svým zapojením do více než 20 globálních nebo regionálních sítí posiluje spolupráci ČR s evropskými partnery a zásadním významem napomáhá k porozumění procesům v nitru Země a na jejím povrchu.
Budoucí rozvoj
Stávající observatoře a sítě CzechGeo/EPOS budou v nadcházejícím období modernizovány a v případě potřeby i rozšířeny. Obměna se bude týkat zařízení, která jsou na konci své životnosti nebo která svými parametry již nepostačují potřebám výzkumné komunity. Kromě modernizace stávajících stanic a sítí plánuje CzechGeo/EPOS také výstavbu nových kapacit. V plánu je např. observatoř monitorující podkrušnohorský zlom vybavená 3 vrty (West Bohemia Near Fault Observatory). V rámci EPOS se bude CzechGeo/EPOS podílet na tvorbě tematických a integrovaných služeb a tyto služby dále využívat. V souladu se strategií EPOS budou do systému CzechGeo/EPOS nově začleněna i geologická a archivní geofyzikální data. Součástí konsolidace dat bude poté i postupná implementace mezinárodních standardů (CGI, OGC) a prezentace dat v souladu s evropskou legislativou (INSPIRE). Přístup k datům bude zajišťován i ve spolupráci s Evropskou Geologickou Datovou Infrastrukturou EGDI, která je vytvářena v rámci EuroGeoSurveys jako udržitelná technologická platforma, která umožní sdílení dat s dalšími infrastrukturami (EPOS, EMODnet, Copernicus apod.) a připravovaným mezinárodním výzkumným programem GeoERA, zejména jeho částí Informační platforma.
Socioekonomické přínosy
Seismické a geotermické monitorování je důležité pro výzkum vedoucí k efektivnímu využití geotermální energie. Otřesy vyvolané lokálními nebo regionálními zemětřeseními představují vážné nebezpečí pro klíčové infrastruktury státu, a to zejména pro jaderné elektrárny. Geofyzikální data jsou nepostradatelná i pro průzkum lokalit pro jaderná úložiště. Součástí CzechGeo/EPOS je dále monitorování stability svahů nad hnědouhelným lomem v Západních Čechách a v dalších oblastech ohrožených svahovou nestabilitou. CzechGeo/EPOS velmi úzce spolupracuje s orgány státní správy ČR, např. Státním úřadem pro jadernou bezpečnost nebo Správou úložišť radioaktivního odpadu, se samosprávami měst a obcí, se správami Národních parků a Chráněných krajinných oblastí, i se soukromými společnostmi v oblasti energetiky nebo těžebního průmyslu. Získané nové poznatky jsou využívány i při novelizaci státních norem, např. změna národní přílohy Eurokódu 8 – navrhování konstrukcí na účinky zemětřesení. Zajištění přístupu ke geologickým a geofyzikálním datům je nezbytným předpokladem pro správnou interpretaci výsledků měření.
