Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) bylo založeno roku 2002 z rozhodnutí Rady EU pro konkurenceschopnost zasedající ve formátu ministrů zodpovědných za agendu výzkumu. ESFRI je platformou delegátů členských států EU a asociovaných zemí a za účasti zástupců Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace (DG RTD) zprostředkovává svým účastníkům vedení strategických debat k nejaktuálnějším otázkám tvorby politiky výzkumných infrastruktur evropského charakteru, významu a dopadu. Jako jedna z tzv. „ERA-related groups“ tak působí ESFRI v roli vedoucího odborného poradního orgánu Rady EU pro konkurenceschopnost a poskytuje jí odborné poradenství k přípravě politických a koncepčních dokumentů přijímaných v oblasti výzkumných infrastruktur v EU. Od roku 2006 ESFRI zpracovává a publikuje tzv. „Cestovní mapu ESFRI“, zahrnující projekty evropských výzkumných infrastruktur, které byly identifikovány jako prioritní pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru. V metodické oblasti ESFRI významným způsobem přispívá mj. k tvorbě adekvátního prostředí pro provoz výzkumných infrastruktur v Evropě. V tomto kontextu se podstatnou měrou podílelo např. na přijetí Evropské charty přístupu k výzkumným infrastrukturám.
ESFRI v reakci na pandemii SARS-CoV-2 / Covid-19
Struktura ESFRI
ESFRI je reprezentováno předsedou, voleným na fóru ESFRI z řad delegátů do ESFRI. Hlavní koordinační orgán činností ESFRI představuje výkonný výbor, skládající se z předsedy ESFRI, zástupce Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace (DG RTD) a vybraných delegátů do ESFRI, zvolených do výkonného výboru na fóru ESFRI. Debaty delegátů do ESFRI se odehrávají na plenárních zasedáních. K diskuzi nad problematikami evropských výzkumných infrastruktur, konstruovaných a provozovaných ve vědních oborech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních věd, zdraví a potravin (biologické a lékařské vědy), sociálních a humanitních věd (sociální a kulturní inovace) a e-infrastruktur (datové, počítačové a digitální výzkumné infrastruktury) jsou ustaveny strategické pracovní skupiny. Pokrok v realizaci projektů evropských výzkumných infrastruktur vyhodnocuje implementační skupina s tím, že monitorovací skupina se věnuje otázkám metodiky tohoto monitoringu. Nad rámec toho jsou ESFRI ustaveny také další pracovní skupiny zaměřující se na specifické otázky evropských výzkumných infrastruktur, jakými jsou jejich dlouhodobá udržitelnost anebo přínos k inovacím. Sekretariát ESFRI je zabezpečován ze strany Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace (DG RTD).
Na 65. plenárním zasedání fóra ESFRI byl zvolen předsedou ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., a to jako vůbec první předseda ESFRI ze zemí střední a východní Evropy. Svého mandátu se ujal ke dni 1. ledna 2019 do 31. prosince 2021. Poté předal svou funkci nově zvolené předsedkyni Janě Kolar.
Úplné složení delegace ČR do ESFRI naleznete v příloze.
Jana Kolar, předsedkyně ESFRI
Cestovní mapa ESFRI
V roce 2006 byla vypracována první Cestovní mapa ESFRI, přičemž její následné aktualizace proběhly v letech 2008, 2010, 2016, 2018 a 2021. Cestovní mapa ESFRI zahrnuje evropské výzkumné infrastruktury se statusy tzv. „ESFRI Project“ a „ESFRI Landmark“. Evropské výzkumné infrastruktury se statusem „ESFRI Project“ se nachází na Cestovní mapě ESFRI díky vědecké excelenci svého konceptu a vykazují také už pokročilý stav přípravy, předpokládající zahájení jejich implementační / konstrukční fáze v horizontu do 10 let od zařazení na Cestovní mapu ESFRI. Evropské výzkumné infrastruktury se statusem „ESFRI Landmark“ poté již buď dokončily svou implementační / konstrukční fázi a vstoupily tak do provozní / uživatelské fáze, či pokročily ve své implementační / konstrukční fázi natolik, že mají jasně stanovený časový harmonogram jejího dokončení a uvedení do provozu. Nejnovější aktualizace Cestovní mapy ESFRI z roku 2021 sdružuje celkem 63 evropských výzkumných infrastruktur, ze kterých 41 spadá do kategorie „ESFRI Landmark“ a 22 do kategorie „ESFRI Project“.
ESFRI prezentuje kromě Cestovní mapy ESFRI i Cestovní mapy výzkumných infrastruktur jednotlivých členských států EU a asociovaných zemí, stanovující jejich národní strategie výzkumných infrastruktur. Odborné publikace vypracované ESFRI jsou poté vydávány v rámci edice ESFRI Scripta.
e-Infrastructures Reflection Group
Paralelně k ESFRI bylo roku 2003 ustaveno rovněž expertní fórum věnované problematice evropských výzkumných infrastruktur provozovaných v oblastech informačních a komunikačních technologií (ICT), tzv. „e-infrastruktur“, e-IRG (e-Infrastructures Reflection Group). e-IRG naplňuje obdobnou roli, jakou ESFRI, nicméně věnuje se specificky e-infrastrukturám. V krajině evropských výzkumných infrastruktur plní e-infrastruktury zcela nezastupitelnou roli. Jejich účel spočívá v poskytování uceleného portfolia ICT služeb, založených na technologiích pro výměnu, zpracování, ukládání a archivaci dat pro výzkum, vývoj a inovace a na propojení geograficky distribuovaných výzkumných týmů, jejich experimentálního vybavení a tedy i výzkumných infrastruktur jako celku. e-IRG se věnuje otázkám integrace evropských e-infrastruktur v rámci Evropského výzkumného prostoru a celosvětově. V tomto kontextu poskytuje e-IRG svou expertízu pro tvorbu politik rozvoje dlouhodobě udržitelných e-infrastrukturních služeb pro výzkumnou komunitu v EU tak, aby tyto ICT služby odpovídaly vysokým standardům potřeb uživatelů.