Název: Výzkumná infrastruktura pro experimenty v CERN
Instituce: Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Koordinátor: doc. Mgr. Alexander Kupčo, Ph.D.; kupco@fzu.cz
Webové stránky
CERN-CZ organizuje účast výzkumné komunity ČR v mezinárodní výzkumné infrastruktuře pro částicovou fyziku CERN (Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire), situované ve švýcarské Ženevě. CERN provozuje vůbec největší urychlovač částic na světě – Large Hadron Collider (LHC) – a hostí experimenty, které zkoumají srážky částic při nejvyšších energiích. Hraje tak světově vůdčí roli ve výzkumu fyziky elementárních částic a chování hmoty při extrémních podmínkách. CERN koordinuje a organizuje evropský výzkum v této oblasti. Cílem CERN-CZ je podpora účasti ČR na experimentech realizovaných v CERN, především v oblasti vývoje, výstavby a provozování těchto výzkumných zařízení. Díky této podpoře mají vědci z výzkumných organizací ČR přístup k experimentálním datům CERN. Tato podpora zahrnuje i provoz lokální výzkumné infrastruktury v ČR, která je nezbytná pro vývoj a výrobu detektorů a výpočetní infrastrukturu pro zpracování dat. CERN-CZ rozvíjí nové technologie pro detektory částic, včetně jejich aplikací, a to především v oblasti kalorimetrie a polovodičových dráhových detektorů. Technologický záběr CERN-CZ zahrnuje problematiku vývoje a výroby detektorů, a to včetně radiačně odolných polovodičových detektorů, elektroniky, chlazení, kryogeniky, vakuových technologií, metrologie, elektronického a mechanického designu, databází a také zpracování extrémních objemů dat. V součinnosti s Výborem pro spolupráci ČR s CERN, který je odborným poradním orgánem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,
zajišťuje CERN-CZ rovněž zastoupení a výkon práv ČR v řídících a poradních orgánech a orgánech dílčích experimentů CERN. Unikátní experimentální zařízení v CERN, na jejichž výstavbě a provozu se výzkumné organizace ČR podílejí, umožňují výzkumné komunitě ČR významně přispět ke světovým výsledkům v jaderné a částicové fyzice, kterých CERN dlouhodobě dosahuje. Příkladem je objev Higgsova bosonu v roce 2012.
